Vzorová reference
Simulace trati Praha - Kladno
Projekt simulačního modelu trati Praha – Kladno je dílem skupiny autorů z Fakulty dopravní ČVUT v Praze pod vedením Ondřeje Poláka.
Zcela nový provozní koncept
V roce 2008 byl sestaven zcela nový provozní koncept pro trať Praha – Kladno, který na ní zaváděl provoz podle pravidel taktového grafikonu, narozdíl od předchozího nesystematického provozu. Co bylo do té doby ovšem neobvyklé, bylo použít myšlenky integrálního taktového grafikonu i na značně frekventovanou jednokolejnou železniční trať, jejíž infrastruktura ovšem byla a stále zůstává poměrně zaostalá. Třebaže se jedná o spojnici hlavního města a osmdesátitisícového satelitu vzdušnou čarou vzdáleného z centra do centra cca 25 kilometrů, jedná se o trať jednokolejnou, neelektrifikovanou a relativně pomalou. Je vybavena poměrně zastaralým zabezpečovacím zařízením, a to jak ve stanicích, tak i na trati, kdy přibližně polovina délky je zabezpečena pouze telefonickým dorozumíváním. Zastaralé technické vybavení v kombinaci s hustým provozu především osobních vlaků a rychlíků, navíc s úrovňovým pohybem cestujících v kolejišti, klade silné omezující podmínky. Na tuto situaci byl vypracován návrh nového provozního konceptu, předpokládající pravidelný taktový provoz, navíc doplněný posilovými vlaky ve špičkovém období. Zároveň byla předpokládána i nová, dynamičtější vozidla pro vozbu rychlých vlaků.
Nečekané komplikace
Následovala ovšem nečekaná a závažná změna. Nová, rychlejší a dynamičtější vozidla nebudou k dispozici. Stará vozidla pro dálkové vlaky sice teoreticky měla zvládnout požadované jízdní doby splnit, ale na úkor rezervy, která téměř vymizela. Existovaly různé možnosti jak se s problémem vypořádat. Ponechání stávajícího platného jízdního řádu i pro příští léta by však znamenalo oproti návrhu značný posun zpět, realizace dílčích úprav vzhledem k omezujícím podmínkám by nepřinešla žádaný úspěch a konstrukce zcela nového provozního konceptu nebyla možná z časového hlediska.
Simulace se ujímá slova
Přišel čas simulace v podání OpenTracku. Provozní koncept bez nových vozidel obsahoval minimální rezervy a proto bylo důležité zjistit, jak se bude chovat systém ve skutečnosti, jaké vnější okolnosti ve formě vstupních zpoždění dokáže ještě absorbovat a kde je hranice, odkdy dochází k rozpadu systému. Zároveň bylo třeba proveřit vhodná opearativní opatření pro minimalitzaci či eliminaci vlivu zpoždění na celý systém a vytvořit vhodná doporučení pro dispečerský aparát, jak konkrétně reagovat na různá zpoždění jednotlivých vlaků. Konkrétní cíle studie byly formulovány následovně:
- oveření realizovatelnosti navrženého JŘ
- test stability
- stanovení a vyhodnocení opatření vedoucích k potlačení či zamezení vzniku zpoždění
Simulace byla provedena v různých scénářích, co se týče rezervy k jízdních dobách (technická jízdní doba, jízdní doba se standardní přirážkou a varianta s výrazně nadstandardní přirážkou), stejně tak jako pro různé hodnoty inicializačních hodnot zpoždění pro jednotlivé vlaky. Cílem celé simulace bylo definovat obecná doporučení k provozu platná po celou dobu platnosti navrženého GVD a seznam doporučených operativních reakcí pro případ zpoždění každého jednotlivého vlaku.
Závěry studie a výsledek v provozu
Simulační závěry obecně potvrdily realizovatelnost předloženého návrhu, kdy za podmínky součinnosti oblasti řízení provozu a strojvedoucích jednotlivých vlaků lze dosáhnout stabilního provozu, třebaže s malou mírou vnitřní rezervy. Zároveň pro každý vlak byla definována doporučení provozních opatření (kdy přeložit křižování a kdy ještě počkat, kdy už nečekat na přípoje atd.), jak co nejlépe a nejdříve zamezit šíření zpoždění na ostatní vlaky. Tento materiál byl svým objednatelem, společností České dráhy, použit pro definitivní rozhodnutí provozní koncept skutečně realizovat a následně jako pomůcky pro operativní rozhodování v začátcích platnosti jízdního řádu 2008/09. Závěrem je možné konstatovat, že výsledky této studie jednoznačně pomohly ke zlepšení provozu na trati Praha – Kladno, ať již eliminací zbytečných zpoždění, tak i doporučením navržený moderní provozní koncept, třebaže částečně se staršími vozidly, skutečně realizovat.
Grafické výstupy
Následující obrázky představují příklad grafických výstupů studie.
Graf maximálního zpoždění vlaků při využití 96% výkonu.
Vliv vstupního zpoždění 10 minut vlaku Os 9808.
Provoz na 100% výkonu vozidel.
Zúčastněné subjekty
Řešitel studie
Fakulta dopravní ČVUT, Ústav logistiky a managementu dopravy, Praha, Česká republika |
rok 2008 |
Zadavatel studie
České dráhy (ČD), a.s., Praha, Česká republika | rok 2008 |
Programové vybavení
OpenTrack - simulační software, Curych, Švýcarsko | rok 2008 |